Drobné sakrální památky Vysočiny - paměť krajiny

Drobné sakrální památky Vysočiny - paměť krajiny

Při toulkách Vysočinou míjíme drobné sakrální památky. Boží muka, kapličky, staré kamenné, či litinové kříže na kopcích, u poutních míst, podél cest a na rozcestích.

Jsou rozeseté po krajině a vytvořily její paměť, jejíž význam nám dnes už často uniká. Natolik s ní splynuly, že je téměř nevnímáme. Snad jen do chvíle, kdy zmizí, pak nám začnou chybět. Není tedy překvapením, že po celé republice vznikly a vznikají spolky a občanská sdružení na záchranu křížů a kapliček.

Každý má svůj kříž

Ještě naší dědové a jejich tátové neopomněli smeknout klobouk, když míjeli kříž, nebo kapličku, anebo se pokřižovali na těle pravou rukou či zavzpomínali, jak se dřív u těchto kapliček a křížů lidé modlívali.
Často upozorňovali své potomky u těchto svědků minulosti, dnes se už rozpadajících v polích, a tady máte svůj kříž, stejně tak jak to oni sami kdysi slýchávali od svých dědů a babiček.
Najdou se stále ještě lidé, kteří se ke kapličce či kříži, vystavěných jejich předky přihlásí a opraví je. Je to způsob, jak zachránit a uctít památky, které jsou dokladem naprosto spontánní, unikátní lidové tvořivosti obyčejných lidí. Dokonce se najdou lidé, kteří staví nové kříže na místech, kde kdysi stávaly a byly zničeny, nebo ukradeny kříže původní.

Význam křížů

Kříž byl a je symbolem křesťanů, ti se původně označovali jako crucis religiosi, tedy uctívači kříže.

Ten představuje zvěst o novém životě, je symbolem Kristova vítězství nad smrtí. Kříž vyvolává v našem podvědomí událost, která se k jeho vzniku váže. Sedláci je stavěli z různých důvodů. Na místě tragické události, na oslavu konce roboty, z hluboké víry, nebo čistě z radosti ze života.

Když si je prohlížíme, klademe si často otázku, kdo, kdy a proč je na dané místo umístil. Takovou informaci může být problém dohledat. Každý kříž, boží muka a každá kaplička, musely být po vystavění, či přemístění, nebo opravě, vysvěceny. Je zde tedy možnost, za předpokladu, že nedošlo k jejich několikerému přemístění bez opětovného vysvěcení, nalézt datum vysvěcení a donátora, možná i důvod vzniku ve farní kronice daného místa. Přitom se jedná o kulturní památky vysoké hodnoty, které jsou naprostým evropským unikátem. I Napoleon se v předvečer bitvy u Slavkova ptal, "co ona boží muka znamenají a proč se staví jen u nás".
Boží muka, kapličky a kříže se staly také důležité pro vojenské mapování. Chodívala k nim procesí, anebo u nich alespoň zastavovala. Dnešní turisté při procházkách malebnou krajinou Vysočiny se opět mění v poutníky, míjejí tyto kříže a kapličky, jež jitří jejich fantazii a ptají se sami sebe, co za poselství v nich bylo ukryto člověkem, který je vystavěl.

Havlíčkova Borová má novou kulturní památku – tzv. Danihelův kříž

Havlíčkova Borová má to štěstí, že kromě jedné z deseti národních kulturních památek Vysočiny, rodného domu Karla Havlíčka Borovského, má i městskou památkovou zónu a několik kulturních památek, a to farní kostel sv. Víta s ohradní zdí, pomník Karla Havlíčka Borovského a Boží muka před starou Havlíčkovou školou čp. 111. Její novou kulturní památkou se stal 20. května letošního roku tzv. Danihelův kříž. Starý, rodinný kříž, jetelového typu, každé jeho rameno tvoří jetelový trojlístek. Jde o znamení sv. Trojice. Ale jsou zde další kříže.
V knize Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů od Jaroslavy Stránské se píše o několika křížích. Ježků kříž, o něm víme z farní kroniky, že byl postaven, aby připomínal bleskem zabitou Adolfinu Ježkovou roku 1920. Je to kříž na silnici u Vepřové poškozený kdysi při stavbě silnice a po opravě přesunutý na druhou stranu. Štefáčků kříž a bývalý rozlučkový kříž, který stojí nyní před farou. Ten stával kdysi na náměstí na rohu školy a sloužil při pohřbech. Dále kříž u Nejedlých čp. 108 a další.

Svátky spjaté s křížem

Počínaje 5. stoletím se kříž stal typickým znamením křesťanství. Po tisíc dvě stě let se slavíval svátek Nalezení svatého kříže. Upomínal na jeho nalezení císařovnou, svatou Helenou, tedy údajného kříže, na němž byl ukřižován Kristus. Kdopak dnes ví, co znamená lidové rčení "Po svatém kříži, podzim se blíží". Vzniklo od oslavy svátku 14. září, tzv. Povýšení svatého kříže.
V knize od Františka Hladíka Tesáno z kamene se píše: „Některé kapličky a kříže stávaly se známějšími proto, že pro svou vhodnou polohu bývaly cílem, nebo zastavením zbožných procesí o třech Křížových dnech, kterým se také říkalo prosebné dny do polí – Aby dobrotivý Bůh zemské úrody požehnati a ji od každého neštěstí chrániti ráčil.“

Najdi si svůj kříž

Kapličky na mostech a můstcích nad řekami a potůčky, kříže na rozcestích, na kopcích a v polích ještě na Vysočině nezmizely. Snad není pozdě zachránit tyto bezbranné posly minulosti, jež zdobí naši krajinu.

Nenechme zmizet Genius loci daného místa a zachovejme ho pro budoucnost. Nenechme zničit třeba jen svojí lhostejností tuto unikátní paměť krajiny. Pomozme památkářům ochránit drobné sakrální památky, jež jsou připomínky minulosti, bolesti, radosti, či zbožnosti obyčejných lidí.
Víte-li o nějakém, i když si myslíte, že je určitě památkově chráněn, často tomu tak být nemusí, pošlete e-mail s fotografií drobné sakrální památky a popisem místa, kde se nachází na Národní památkový ústav, čekají na Vaše podněty.

Zdroj: Jaroslava Stránská - Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů

František Hladík - Tesáno z kamene

Autor: Edita Machová

http://www.regionvysocina.cz/zpravodajstvi/drobne-sakralni-pamatky-vysociny-pamet-krajiny/