Kostnice ve Velké Losenici

Kostnice ve Velké Losenici

Kostnice připomínají kruté období nekonečných válek o rakouské dědictví, na Vysočině je najdeme ve Velké Losenici a v Nížkově na Žďársku.

Války o rakouské dědictví

Matka dvou císařů, Marie Terezie, byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a českou. Ujala se vlády den po otcově smrti roku 1740. Ve stejném roce mladý, pruský král Fridrich II. napadl její nejbohatší provincii Slezsko, jehož velkou část nakonec připojil k Prusku.

Velká Losenice

Velká Losenice vznikla už ve středověku stejně jako mnoho jiných obcí ve stejné oblasti, byla to původně hornická osada, kde se těžilo stříbro a železná ruda.

Při příchodu do obce vás uvítá příjemný pohled na čapí hnízdo na komínu.

Z domu číslo popisné 24 vyšel den před štědrým večerem roku 1817 mladý rolník Matěj Havlíček. Šel do dnešní Havlíčkovy Borové, městečka vzdáleného asi hodinu chůze od Velké Losenice, aby si v něm koupil kus pozemku, na němž vystavěl svůj domek. V něm se roku 1821 narodil jeho druhorozený syn Karel Havlíček Borovský. Na návrší nad obcí Velká Losenice je kostel zasvěcený patronu poutníků, svatému Jakubovi staršímu. Na hřbitov ke kostelu a ke kostnici se vchází od východu bránou ve čtyřboké, nízké věži zvonice.

Kostnice ve Velké Losenici

Na hřbitově, západně za kostelem, stojí šestiboká kostnice, krytá stanovou mansardou.

Situování kostela a kostnice v těsné blízkosti za ním, vyvolá v člověku pocit hledání smyslu života. Kostnice byla postavena v sedmdesátých letech osmnáctého století knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichštejna.

Na dveřích kostnice je text od Václava Němce zpracovaný podle farní kroniky. „Je zaznamenáno, že do Velké Losenice, bylo přivezeno 5. června 1746 na polních vozidlech z Polné na tři sta raněných vojáků, patřících ke zdecimovanému pluku Kajetána Kolowrata. Pluk prohrál bitvu u Střegova ve Slezsku. Jak to tehdy bývalo zvykem, s nemocnými žoldnéři přišly i jejich ženy a děti. Nedostatek hygieny a ošetření, ale i hlad způsobily, že značná část vojáků a těch, kteří je provázeli, zde zemřelo a bylo pochováno. Tak jako v Nížkově byli pochováni s domácím obyvatelstvem, které tehdy hromadně hynulo na choleru a tyfus. Tyto události připomínají Boží muka na vsi z roku 1746. Masy pochovaných příslušníků různých národů, byly po deseti-patnácti znovu vykopány a srovnány do pilířů v nově zřízené kostnici.“

Čas se zastavil

Když se podíváte dveřmi do kostnice, máte pocit, že čas se zastavil. Kosti jsou složeny ve dvou sloupech a mezi nimi je oltář. Uspořádání lidských kostí nám má připomenout, že smrt nedělá mezi lidmi rozdílu. Na oltáři je kříž, symbol vykoupení a vzkříšení. Podle barokní zbožnosti strach z onoho světa pomáhala překonat naděje v posmrtný život a vědomí, že před trůnem Božím jsou si všichni rovni.

Zdroj: Text Václav Němec zpracovaný podle farní kroniky Velké Losenice.
Jaroslava Stránská: Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů

Autor: Edita Machová

http://www.regionvysocina.cz/zpravodajstvi/kostnice-ve-velke-losenici/