Přeskočit na hlavní obsah

Santiniho chrám ve Zvoli

Santiniho chrám ve Zvoli


Obec Zvole se pyšní stavbou, která je výsledkem spolupráce opata Václava Vejmluvy a geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, potomka italských kameníků.

V rodinné tradici nepokračoval, vzhledem ke zdravotním problémům a vyučil se malířem. Nakonec se stal architektem. S opatem Václavem Vejmluvou ho pojil zájem o kabalu a symboliku, což se projevilo v jejich společných projektech.
Chrám ve Zvoli, kdysi patřící cisterciáckému klášteru ve Žďáře nad Sázavou, je zasvěcený patronu země, svatému Václavovi. Obraz kostela se odráží v přilehlém rybníčku, jakoby existoval dvakrát. Ve vodě se zrcadlí nebe i chrám a člověk snadno podlehne dojmu, že i v onom dvojím obraze kostela je ukryta jakási symbolika, co je na zemi, je i na nebi. Za kostelem je hřbitov s márnicí, která je rovněž dílem Santiniho.

Vstoupíte-li do chrámu, obejme vás svými stěnami. Na hlavním oltáři před vámi je obraz Radslav, kníže Zlický před svatým Václavem. Podle pověsti, když měli spolu bojovat namísto svých vojsk a rozjeli se na koních proti sobě, uviděl Radslav na přilbě svatého Václava zářící kříž. Poklekl před knížetem Václavem a žádal o odpuštění, neboť pochopil, že je to svatý muž.
Kostel ve Zvoli je rovněž postaven na půdorysu kříže, tam, kde se břevna kříže protínají je nad jeho středem, na střeše kostela, věžička ve tvaru knížecí koruny svatého Václava. Kříž snad svým významem připomíná příslušnost obce k cisterciáckému klášteru ve Žďáře a věrnost víře, zároveň i znovuvzkříšení svatého Václava.

Na dveřích kostela je možné si přečíst více o jeho historii, cituji:
"Farní chrám svatého Václava ve Zvoli byl postaven v letech 1713 až 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka třetí generace v Čechách natrvalo usazené italské rodiny kameníků a zedníků. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva, jehož monogram V se objevuje spolu s křížem na vrcholu průčelního štítu. Vlastním stavitelem byl zedník Kašpar Parous, který později pracoval i na Zelené Hoře ve Žďáru. Svatyně má půdorys řeckého kříže, jehož ramena jsou konvexně ukončena.

Východní rameno s kněžištěm je prodlouženo a je svázáno dvojicí hranolovitých věží, které svírají pravoúhlý prostor sakristie. Ve Zvoli, jak bylo Santiniho zvykem, obohatil radikální barokní architekturu chrámu, svatováclavskou symbolikou, odpovídající patrociniu svatyně. Okragon nese kupoli s lucernou, jejíž zastřešení má tvar svatováclavské koruny."

Požár kostela v roce 1740 zničil původní plastickou výzdobu interiéru a proto je současný mobiliář datován do poloviny 18. století. Nad hlavním oltářem zaujme obraz svatého Václava ze druhé poloviny 17. století, jehož autorem je Karel Škréta. Znázorňuje vítězství svatého Václava nad Radslavem Zlickým. Na stěne presbytáře, hned u oltáře, jsou obrazy od Petra Brandla, a to na evangelní straně svatý Petr s atributem klíče, na epištolní straně svatý Pavel s atributem meče. Zpovědnice v příčné lodi pochází z padesátých let 18. století. Varhany jsou z třetí čtvrtiny 18. století.

Při opravě svatováclavské věže v letech 1962-1965 byla nalezena schránka se vzkazem pracovníků, kteří ji opravovali v roce 1862, a která svědčí o velké lásce a úctě farníků k tomuto chrámu. Zápis končí slovy: "Udržujte i vy také ozdobu tohoto chrámu Páně, kterážto v posvátné této svatováclavské koruně pozůstává. Nešetřte výloh na ozdobu a okrasu, jakož i my nikdy nešetřili. Myšlenka zkažení koruny této ať Vás nikdy nenapadne a Bůh Vás chraň od takového úmyslu. Bůh, kterýžto zemi vládne, oplatí Vám hojně, když Vy to, co my postavili, zase udržíte. Duch náš nad Vámi bdí a prohlíží věčnost."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Drobné sakrální památky Vysočiny - paměť krajiny

Drobné sakrální památky Vysočiny - paměť krajiny Při toulkách Vysočinou míjíme drobné sakrální památky. Boží muka, kapličky, staré kamenné, či litinové kříže na kopcích, u poutních míst, podél cest a na rozcestích. Jsou rozeseté po krajině a vytvořily její paměť, jejíž význam nám dnes už často uniká. Natolik s ní splynuly, že je téměř nevnímáme. Snad jen do chvíle, kdy zmizí, pak nám začnou chybět. Není tedy překvapením, že po celé republice vznikly a vznikají spolky a občanská sdružení na záchranu křížů a kapliček. Každý má svůj kříž Ještě naší dědové a jejich tátové neopomněli smeknout klobouk, když míjeli kříž, nebo kapličku, anebo se pokřižovali na těle pravou rukou či zavzpomínali, jak se dřív u těchto kapliček a křížů lidé modlívali. Často upozorňovali své potomky u těchto svědků minulosti, dnes se už rozpadajících v polích, a tady máte svůj kříž, stejně tak jak to oni sami kdysi slýchávali od svých dědů a babiček. Najdou se stále ještě lidé, kteří se ke kapličce...

Neznámé památky rodiště Karla Havlíčka Borovského

Neznámé památky rodiště Karla Havlíčka Borovského Rudná Borová, Borová a dnes Havlíčkova Borová, pojmenování obce, která dala Evropě jednoho z dodnes nedoceněných velkých Evropanů, Čechům pak nedostižný novinářský vzor. Rodný dům Karla Havlíčka v první polovině dvacátého století Ať jedete, či jdete odkudkoliv směrem na Havlíčkovu Borovou, z dálky vás vítá silueta kostelíčka svatého Víta na kopci nad městečkem. Karel Havlíček Borovský jej učinil v Tyrolských elegiích nesmrtelným . Kostelík vznikl na místě románské kaple a je pravděpodobně datován do přelomu 15. a 16. století. Částečně je obklopen čtyři sta let starou zdí z doby třicetileté války. Půvab místa přilákal i filmaře, a to hned dvakrát. V roce 1965 a 1966 zde natáčel Karel Kachyňa později nadlouho trezorový film Noc nevěsty v hlavní roli s Janou Brejchovou. S neopakovatelnou atmosférou zimy, dobových saní tažených koňským spřežením a interiéru starého kostela, zde vznikla v roce 1988 videokazeta Karla Gott...

Kostnice ve Velké Losenici

Kostnice ve Velké Losenici Kostnice připomínají kruté období nekonečných válek o rakouské dědictví, na Vysočině je najdeme ve Velké Losenici a v Nížkově na Žďársku. Války o rakouské dědictví Matka dvou císařů, Marie Terezie, byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a českou. Ujala se vlády den po otcově smrti roku 1740. Ve stejném roce mladý, pruský král Fridrich II. napadl její nejbohatší provincii Slezsko, jehož velkou část nakonec připojil k Prusku. Velká Losenice Velká Losenice vznikla už ve středověku stejně jako mnoho jiných obcí ve stejné oblasti, byla to původně hornická osada, kde se těžilo stříbro a železná ruda. Při příchodu do obce vás uvítá příjemný pohled na čapí hnízdo na komínu. Z domu číslo popisné 24 vyšel den před štědrým večerem roku 1817 mladý rolník Matěj Havlíček . Šel do dnešní Havlíčkovy Borové, městečka vzdáleného asi hodinu chůze od Velké Losenice, aby si v něm koupil kus pozemku, na němž vystavěl svůj domek. V něm se ro...